Šifry do pokladovek: mladší školáci
Fotky a obrázky
S fotkami se dá ovšem pracovat i zajímavěji a zapojit je ve vytištěné podobě i do větších pokladovek pro větší. Můžeme například použít sérii fotografií, které na sebe navazují, tj. každá je focena z místa, které bylo na předchozí fotografii. Obtížnost lze plynule regulovat tím, jak velkou šířku záběru použijeme. Pokud na fotografiích zobrazujeme pouze malé detaily, jde o zajímavý úkol vhodný především do městského prostředí – města často obsahují mnoho zajímavých detailů, kterých si člověk při běžném průchodu nevšimne (sochy, vývěsní štíty, detaily na domech, zajímavosti ve výlohách).
Zajímavou variací na využití fotky je poznat nikoliv „co je na fotce“, ale „odkud přesně je fotka vyfocená“.
Čtení a křížovky
Pokročilejším čtenářům pak už dáváme pouze text, nejprve jednoduché věty („Jdi dál rovně. Hledej u prvního stromu.“), postupně složitější pokyny. Pokladovku zpestří využití textu šitého na míru dítěti, např. tak, že se odvolává na předchozí zážitky, např. „hledej tam, kde jsme včera hráli kuličky“. Pokladovku také můžeme využít nejen k procvičení čtení, ale i dalších znalostí, např. jmen stromů („hledej u břízy“) nebo počítání („běž 20 kroků směrem k lesu“).
Vděčný prvek jsou jednoduché křížovky, především pak formou doplňování slov do řádků, kde v označeném sloupečku vyjde tajenka. Slova v řádcích můžeme zadávat mnoha způsoby, například:
- obrázky, které stačí pojmenovat
- kvízové otázky, nejlépe z aktuální akce („barva Petrova hrnku“, „vítěz včerejšího závodu“)
- jména kuchyňských potřeb rozmístěných podél cesty
Přeházené texty
Další krok od základního čtení je přeházení písmen (neboli transpozice). Jednoduché příklady jsou zápis pozpátku či prosté čtení podle šipek. Písmena můžeme prohazovat mnoha způsoby. Výhodou tohoto způsobu šifrování je, že se u nich dá plynule regulovat obtížnost pomocí návodných prvků jako jsou šipky, čísla či napověda začátku textu.
Užitečný základ, se kterým se dá bohatě pracovat je „rozsekat a očíslovat“. Text rozdělíme na jednotlivá písmena, slova či věty a ty očíslujeme. Jednotlivé části zprávy můžeme umístit na samostatné lístečky, které řešitelé postupně získávají (např. na fáborkové trase nebo u příšery, propojení s úkoly). Pro zpestření můžeme použít číslování pomocí římských čísel nebo řazení podle abecedy.
Konkrétní zajímavá variace na „rozsekat a očíslovat“ je využití oboustranných lístečků: na jedné straně lístečků jsou modře psaná písmena zprávy, na druhé straně jsou červeně psaná písmena začátku abecedy (udávající uspořádání).
Náhrada písmen
Náhrada písmen (neboli substituce) je další standardní šifrovací prvek, který se dá v základní podobě použít i s mladšími dětmi. Jednotlivá písmena nahradíme různými symboly. Děti k tomu dostanou převodovou tabulku, podle které musí symboly převést. Aby to bylo zajímavější, nemusí tuto tabulku dostat v celku, ale mohou ji získat postupně, např. jako lístečky s dvojicemi písmeno-symbol, které hledají po lese.
Jednoduché grafické šifry
Grafické šifry pracují se zápisem textu, který různě maskují, např. tím, že se písmena otočí, rozdvojí, zrcadlí. Tyto šifry se hodí hlavně pro starší děti, ale v jednoduché podobě je můžeme použít i s mladšími školáky.
