Ministři
Instruktoři: 1 šéf hry, 6 poradců, 2 pomocníci
Materiál: papíry, fixy
Hráči: 15–30
Délka hry: 150 min.
Rozdělení: družstva
Věk: 10 a víc
Záměr: dohoda, spolupráce, originalita, tvůrčí přístup, odpovědnost
Motivace
Byl objeven nový ostrov a vznikly na něm tři nové státy. Na ostrově téměř nic není, začíná se zde v podstatě stavět téměř na „zelené louce“. Vám se poštěstilo a byli jste zvoleni do vlád těchto nových zemí.
Příprava
Připravíme si mapu ostrova. Na té na začátku vyznačíme pouze základní přírodní útvary (hory, řeky, lesy, …), hranice mezi státy a hlavní města. Potom je potřeba upřesnit si hodnocení a vysvětlit ho všem organizátorům. Dále vymyslíme, jaká ministerstva budeme používat, a mezi organizátory rozdělíme role expertů – na každé ministerstvo připadá jeden expert.
Vlastní hra
V první fázi hry hráče rozdělíme do družstev a každému družstvu přidělíme jeden stát. Družstva si pojmenují své státy a jejich hlavní města. Poté si hráči rozdělí role – jeden z nich bude premiér a ostatní si rozeberou ministerstva (ta jsou předem pevně dána – vybereme taková ta nejzajímavější).
Hra probíhá po rocích. V každém roce má vláda k dispozici určitý obnos peněz (ten se určuje v závislosti na počtu obyvatel a daních) a sestavuje rozpočet – to znamená, že rozdělí peníze mezi jednotlivá ministerstva. Ty potom tyto peníze nějakým způsobem investují. Podle toho, kolik peněz a jak investují, se určí přírůstek, resp. pokles obyvatel. Vycházíme z toho, že je to nový stát, tudíž se snaží získat obyvatele tím, že dobře hospodaří a naláká je a ne tím, že by zvyšoval porodnost.
V praxi to vypadá následovně. Nejdříve si každý ministr rozmyslí, kam by chtěl tento rok investovat. Např. ministr zemědělství vymyslí, že zúrodní novou oblast a udělají tam rýžová pole. Poté následuje debata, ve které vláda rozdělí peníze mezi jednotlivá ministerstva. Tuto debatu by měl vést premiér, který má také hlavní slovo. Po rozdělení financí vyrazí jednotliví ministři k expertům. S expertem dořeší přesněji svůj investiční plán, přičemž expert přihlíží k tomu, kolik má daný ministr k dispozici financí a podle toho omezí jeho plány, případně mu je zakáže. Výsledky jednotlivých investic následně zakreslíme do mapy (např. zakreslíme nová pole, města, stavby, …) a experti bodově ohodnotí investice jednotlivých ministrů. Při bodování přihlíží nejen k tomu, kolik daný ministr investoval, ale také jak investoval – ohodnotí přínosnost i originalitu. Pro každý stát pak sečteme body jednotlivých ministerstev a dle toho určíme změnu počtu obyvatelstva.
Vláda může též změnit daně – zvýšení daní znamená větší množství peněz na investice, ale samozřejmě též snížení oblíbenosti (a tedy nějaké záporné body).
Úkolem vlád je získat co nejvíce obyvatel. V této hře se mezi státy v žádném případě nijak nebojuje (ministerstva obrany, vnitra ani ničeho podobného nezapojujeme). Státy mohou maximálně vymyslet nějaký společný projekt (dálnice spojující hlavní města, zahraniční obchod…), rozhodně spolu nijak přímo nesoupeří.
Tato hra není strategií s přesně danými pravidly. I když je dobré si dopředu domluvit, jak budeme zhruba body přidělovat a jak dle bodů budeme určovat přírůstky obyvatelstva, tak o tom ta hra není. Hra je o všem tom okolo – děti se dokáží celkem dobře vžít do role, mají radost z toho, jak staví, přesvědčují ostatní, že právě jejich ministerstvo potřebuje hodně peněz, atd.
Poznámky
Ta mapa je dosti zásadní – postupně se na ní objevují nové a nové věci a dodává to hře na reálnosti (hráči takto získávají pocit, že se jejich plány nějak projevují).
Je dobré, aby premiérem byl nejschopnější hráč ve družstvu. Ačkoli nemá žádné ministerstvo a tudíž nic neplánuje, tak musí být schopen ostatní vyslechnout, případně jim poradit, co by měli dělat. A hlavně musí být schopen uřídit diskuzi o rozdělování peněz.
Ačkoli tato hra může znít komplikovaně, dá se hrát s relativně malými dětmi (testováno i na skupině dětí od 8 do 16 let). U menších hráčů je důležité, aby byli k dispozici dobří experti – aby jim případně poradili, co by tak bylo dobré udělat, kam investovat.
Děti budou mít patrně tendence pokusit se nějak poškodit ostatní státy – to jim musíte zakázat, protože pak by se už hra v tomto stylu (bez přesně vymezených pravidel) nedala hrát.