Maršál a špion
Instruktoři: 1
Materiál: papírky s hodnostmi
Hráči: 10–30 (ideálně 2×8)
Délka hry: 1 hra asi 6 min. (doporučeno hrát tak 5–8krát)
Rozdělení: družstva (2–4)
Věk: 10 a víc
Záměr: taktika, týmová spolupráce, rychlost, pozornost
Příprava
Pro každé družstvo připravíme sadu hodností. Doporučené hodnosti jsou následující:
- maršál
- kapitán
- pěšák
- minér
- špion
- bomba
Maršál je v každém družstvu právě jeden, špion musí být alespoň jeden, ostatní dle volby organizátora. Je možno dát více lístečků, než je hráčů. Pak je na družstvech, které vynechají.
Vlastní hra
Hrají dvě družstva. Každé družstvo dostane sadu papírků s hodnostmi, kterou si mezi sebe tajně rozdělí. Hra probíhá asi takto: nejdříve hráči pobíhají po vymezeném poli a nic se neděje. Zajímavé to začíná být v okamžiku, kdy někdo někoho plácne. Základní pravidlo hry je: Vyšší hodnost zabíjí nižší a ten, kdo prohrál, odchází na předem vymezený hřbitov. Pokud se utkají dvě stejné hodnosti, záleží na tom, kdo koho plácl. Pokud se plácli přibližně zaráz, boj zůstává nerozhodný a nikdo nevítězí.
Nyní následuje seznam výjimek z výše uvedeného základního pravidla:
Špion zabíjí Maršála
Uvedená pravidla vůbec neplatí pro bombu. Pro bombu platí: nesmí nikoho plácnout, pokud na ni někdo zaútočí, umřou oba dva. A aby to nebylo jednoduché, tak i z tohoto pravidla je výjimka – neplatí pro minéra, ten souboj s bombou přežije. Bomba umírá v každém případě!
Družstvo prohrává:
- pokud umře Maršál
- pokud zůstane živý samotný Maršál
Poznámky
- Hra samozřejmě vychází ze stejnojmenné deskové hry.
- Ačkoli se zdá, že tato hra je úplně náhodná, dá se zde vymyslet spousta zajímavých strategií. Je na to ale potřeba hru několikrát zopakovat, aby všichni pořádně pochopili, o co jde, a byli schopni něco vymyslet.
- Každopádně se to dá hrát i s menšími dětmi – sice nezvládají dodržovat žádnou rozumnou strategii, ale stejně je to baví.
- Tento soubojový systém se dá dobře použít u jiných, složitějších her.
- Jedna z obměn: Družstva stojí cca 30m od sebe a vždy vyšlou jen jednoho zástupce k rozhodčímu, který je napůl cesty mezi družstvy. Vyslání proběhne na pokyn rozhodčího. Tyto dvě osoby svedou boj u rozhodčího a poražený se nesmí vrátit ke svému týmu. Hráči tak ví, že osoba XY byla silnější než jimi vyslaný např. pěšák.